Dj NuNo je tady opět zde!

Dobrá zpráva pro všechny fanoušky muziky od Dj NuNo alias Ian Moi. JE TADY ZASE ZPÁTKY!! A tentokráte se něco chystá a tím jsou balkánské remixy. Takže se můžete těšit. Mimo jiné na těchto stránkách naleznete také další skladby, které na stránce www.djnuno.com nebyly.
Nynější stránku naleznete na www.ianmoi.net

Dj NuNo končí?

S lítostí musím oznámit všem českým i zahraničním posluchačům, že webová stránka www.djnuno.com je zrušena. Ukončil snad Dj NuNo svoji činnost? Zmizí tak neuvěřitelná směs zvuků, ve kterých lze najít myšlenky a pocity? Asi ano. Pro ty fanatičtější posluchače mám alespoň malou útěchu: 3 skladby jsou k pořád ještě k bezplatnému stáhnutí na Last.fm, jsou to tedy For my people, lol, Black magic 2007. První skladba je asi z pozůstalých písní asi nejlepší, na ostatní budeme jen se zármutkem vzpomínat. Pokud je máte uloženy na pevném disku či mp3 přehrávači vašeho mobilního telefonu, máte vyhráno, pokud mobilní telefon ztratíte, rozflákáte mp3 nebo mp4 přehrávač nebo poškodíte pevný disk máte smůlu. Neváhejte a archivujte! Jedna éra chorvatského emigranta v Norsku možná končí, je poslední možnost si stáhnout poslední 3 skladby v posledních 3 souborech a v posledních kilobajtech jen v ostrůvku volně ke stažení skladeb na nedávno zpoplatněném Last.fm

Seriál: Govorimo hrvatski III

Základní slovíčka, bez kterých se v Chorvatsku neobejdete

§6
Dobrý den. Jmenuji se .... A jsem z ČR. Dobar dan. Zovem se ... i dolazim iz Češke Republike.

Mluvíte česky, anglicky, německy? Govorite li češki, engleski, njemački?

Dobré ráno / Dobrý den / Dobrý večer Dobro jutro / Dobar dan / Dobar večer

Ahoj! Bok!

Těší mě. Drago mi je.

Prosím… ( o něco ) Molim…

Děkuji! Hvala!

Ne, děkuji. Ne, hvala.

To je jenom minumum toho, co by měl český turista znát před odjezdem ke kýženému pobytu u moře :-)

Seriál: Govorimo hrvatski II

Jazykové učebnice a knihy

§5
V ohromné české produkci knih se vydává knih s tématikou jihoslovanských jazyků jen poskrovnu. Knih se srbocharvátštinou, jugoslávským jazykem, kterým mluvili obyvatelé Chorvatska, Srbska a Bosny a Hercegoviny, se v dobách minulých vydáválo maximálně 1-2 na jedno desetiletí. Dnes stejný trend můžeme sledovat se současnou chorvatštinou. V ČR se vydávají struční jazykoví průvodci, s minimem slov, zato praktickými větami a občas se někde objeví pár stránek s gramatikou.

Vydávají se tisíce knih mluvnic, slovníků, učebnic, konverzací anglického jazyka, ale kolik lidí se kdy podívalo do Anglie, Ameriky, Austrálie, bývalých kolonií Velké Británie nebo do exotických krajin? Do Chorvatska putují každoročně statisíce Čechů. Většina nich arogantně mluví česky. Popravdě oni hoteliéři, pokojské a čišníci jsou na to zvyklí a rozumí, ale není to od nás Čechů aspoň trochu sobecké? Neumíme se naučit pár slovíček? Když sledujeme návštěvu cizinců v Česku, jsme překvapeni, že se snaží naučit třeba vyslovit dobrý den, ahoj, děkuji, jmenuji se…, líbí se mi to, vaše země je OK, atd. a někteří z nás kulí oči a máme z toho radost, že náš jazyk není zbytečný. Jak se tedy budou cítit obyvatelé Chorvatska, když u nich mluvíme česky? Pokud jsme více ve vnitrozemí problém se prohlubuje.

Proto je potřeba se pokusit o nějakou osvětu. Navázat dobré vztahy s našimi jižními sousedy. Díky našim hrdým spoluobčanům, kteří jsou často hluční, arogantní, opilí a všude nechávají nepořádek, to z prostého důvodu nejde. Desítku chorvatských slov se může naučit každý a pomůže tak zachránit dost napjaté vztahy s Chorvatskem. Sami to vidíme v médiích. Např. režisér Menzel přesunul tabuli s jídelním lístkem u restaurace a její majitel napadl réžiséra, že mu odhání zákazníky. No mě by taky nebylo recht, kdyby třeba takový Němec bezdůvodně a bez dovolení přesouval někam můj majetek.

Seriál: Govorimo hrvatski I

Původ chorvatského jazyka

§1
Vzájemná blízkost chorvatského a českého jazyka je způsobena společným původem, tj. prajazykem. Tento společný původ je zjevný pro všechny slovanské jazyky. Jejich prajazykem je praslovanština, jazyk starých Slovanů, jejíž podoba se zčásti dochovala ve staroslověnštině, díle soluňských bratří Konstantina a Metoděje z 2.pol. 9. století.

§2
Kolébkou našeho jazyka je tedy makedonská Soluň, středisko řecké učenosti, pár set kilometrů od Srbska a Černé Hory, slovanských států. Když to přeženeme jsou Chorvati, Srbové, Černohorci, Makedonci, bosenští Chorvaté a Srbové naši druzí jazykoví sousedé, hned po Slovácích.

§3
Konstantin a Metoděj přinesli praslovanštinu na Moravu a místní obyvatelé si ji upravili po svém. Ovšem i ve staročeštině ještě najdeme některé shody (včetně stejného významu) s chorvatským jazykem. Např. slovo more – jak ve staročeštině i v chorvatštině (moře), nebo slovesné infinitivy končící na –ti, např. govoriti, trčati (mluvit, běhat), v archaické podobě by znělo mluviti, běhati.

§4
Během vývoje docházelo ke změnám a tím ke vzniku jednotlivých slovanských jazyků. Ze změn uvedu například změnu slabiky, v češtině loket a v chorvatštině lakat změnu souhlásky -e (sen) a v chorvatštině -a (san).

Turistická sezóna u konce

Turistická sezóna u moře pomalu končí. Poslední rodiny s dětmi se chystají k Jadranu. Od září nastupují turnusy tzv. "economic class", lidé, kterým nevadí, že sluníčko už tolik nepálí. Pro ně, už jako každoročně, hoteliéři připravují nejrůznější slevy. Poslední návštěvníci z Čech, Německa, Slovinska, Maďarska, Rakouska, Itálie, Velké Británie a letos nově i ze Srbska si užijí posledních chvil slunného Jadranu, hoteliéři naposled otočí hotel vzhůru nohama a začnou počítat tržby. Začne sychravé počasí, vydatné deště zavlaží lesní půdu, a v hotelech se dostanou ke slovu stavbaři, pokrývači, instalatéři, elektrikáři či jiní dělníci. Letošní rok podle výhledů ekonomických analytiků nebude růžový pro cestovní odvětví. Chorvatští majitelé různých ubikací pozvali letos i Srby. "Turistů ubývá, proto bereme všechny, kteří mají o ubytování zájem."

Jelikož je z větší míry chorvatská ekonomika závislá na ziscích z cestovního ruchu, dá se předpokládat mírný pokles nebo kulminaci stávajících čísel.

Taktéž mohou předpovídat stejné výsledky i obchodní řetězce supermarketů v přímořských oblastech nebo výrobci potravin a nápojů, jako je potravinářský gigant Podravka, Jamnica - prodejce stáčené minerální vody pod stejným názvem, Studena - maďarský konkurent nebo pivovary jako je Karlovačko nebo Ožujsko pivo.Ušetřeni nebudou asi ani producenti vína a oliv.

Rozbroje a dobrá pověst aneb kdo rozdělává balkánský sud s prachem

Jediným, kdo dělá na Balkáně rozbroje jsou Srbové. Ostatní národy, včetně jiného náboženského vyznání (katolíci, muslimové) jsou ještě v relativním klidu. Vyplývá to z webu sanjalica.com, v odkazu "Vicevi" zámerně zesměšňují Černohorce. Píší o nich stupidní vtipy a dělají z nich blázny. Od r. 2002-2006 patřila Černá Hora k Srbsku. Od r.2006 je samostatný stát. Ve vtipech se skrývá nacionální myšlenka, že Srb je lepší než Černohorec. Černá Hora jako ekonomicky zaostalý stát včetně úplně zaostalých obyvatel, chudých, nezaměstnaných, méně inteligentních, skorem jako Romové. Vtipy nešetří nejenom Černohorce, ale i Chorvaty, Makedonce, chorvatské Bosence, Slovince a muslimy.

Př.: Jaká dopravní značka není v Černé Hoře? - Práce na silnici!

Rozbuškou pro další nepokoje na Balkáně je Srbsko. Nejen že se nechce vzdát Kosova, i když už tam skoro žádní Srbové nežijí, ale vysmívají se nedávno zbavenému území - Černé Hoře. Chorvaté oslavili před pár dny Den vítězství a vlastenecké vděčnosti a připomněli si osvobození svého státu, které se událo před čtrnácti lety. Naopak v Srbsku si naopak výročí připomněli jako krušnou stránku historie. Někteří uprchlíci z Dalmácie dodnes bydlí v provizorních úbytcích a považují svůj nucený odchod za nespravedlnost.

Z toho vyplývá, že pro další nepokoje na Balkáně je rozbuškou se sudem plným prachu Srbsko. Snad tato nacionální otázka mezi jednotlivými státy vydrží ještě nějaký pátek pod pokličkou a na Balkáně bude klid.

10 nej balkánských mp3s pro týden 27.7. – 2.8.

# 1 Dj Nuno(Fightlabel) - Black magic
# 2 Ivana Banfic - Hajde da ludujemo
# 3 ET – Prazan stan
# 4 4YU - Tu je kraj
# 5 Colonia - Gukni golube
# 6 Emir Kusturica & The No Smoking - Lubenica
# 7 Dj Edoo Ft N-tissimo 2008 - Gent mix
# 8 Koby Israelite feat. The amazing Mor Karbasi
# 9 In Vivo - Tu Tu Tu
# 10 Ivana Brkic - Oci Boje Kestena

Při nehodě vlaku v Chorvatsku zemřelo 6 lidí

Vlak vykolejil na trati mezi Záhřebem a Splitem dnes po poledni. Zemřelo nejméně 6 lidí a 20 se nich zranilo, prozradili místní úředníci. K incidentu došlo na dvoukolejné trati krátce po poledni 30 km od obce Rudine. Drážní inpekce sdělila, že ještě není známo, co nehodu způsobilo. Vlak se při vykolejení rozdělil na polovinu. Asi 90 cestujících bylo v té době ve vlaku. Vlak často používá mnoho Chorvatů, kteří cestují na dovolenou na Jadran. Není jasné, zda byli ve vlaku i zahraniční turisté.

Zpráva byla přeložena 24.7.09 16:00 z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8167376.stm

Denik.cz - Zbavíme se ponížení, věří mladí z Balkánu

Skopje - Obrázek z Česka: Naštvaní lidé na Kanadu, která nám zavedla víza. O pár set kilometrů dál naopak obrovská radost. Tím místem je Balkán.

„No konečně,“ ulevil si makedonský mladík Mario Davčevski. Ne, nebojte se, nevysmíval se nám. Jen se radoval z toho, na co statisíce lidí na Balkáně čekají jako na smilování. Třeba Srbové poprvé po dlouhých osmnácti letech budou s největší pravděpodobností od ledna 2010 cestovat po Evropě bez víz. Stejně tak Makedonci a Černohorci.

„Zatím je to skoro až ponižující. Mnozí nemají na to, aby cestovali na ambasády pro razítko, platili za něj, když rodiče třeba berou v průměru jen 250 eur. Chci do Prahy, ale než jsem si tu nálepku do pasu vybojoval, zabralo mi to čtyři dny,“ stěžoval si Mario.
Zrušení víz je to nejdůležitější, co nejen mladí od unie chtějí. „Pořád jim (unii) vadí naše národovectví, ale jak to chtějí změnit, když vízovou povinností vlastně nutí lidi sedět doma na zadku? My do EU nemusíme, ale cestovat a nabírat v Evropě zkušenosti chceme,“ dodává jeho srbský kamarád Alexandar.

Za Jugoslávie se cestovalo lépe

Když si představíte, že máte vízový režim se všemi, na koho se podíváte, dokonce i s těmi, kteří jsou na tom hůř než vy, jako například Rumunsko, tak se to téma nejen v kavárnách probírá denně. Staří pak vzpomínají na Jugoslávii, kdy se prý cestovalo snadněji.

Zrušení vízové povinnosti pro občany tří balkánských zemí od začátku příštího roku navrhla ve středu Evropská komise. V Srbsku z toho byla velká událost, přímý přenos z Bruselu se dokonce promítal na obrazovkách v centru Bělehradu. „Všem nevěřícím Tomášům říkám, že jsme podepsali dokument, který otevře našim občanům schengenský prostor. Ale není důvod přímo k euforii, musí to ještě schválit členské země a konzultovat Evropský parlament,“ řekl srbský ministr vnitra Ivica Dačič stanici B92.
Souhlas sedmadvacítky se ale očekává – mimo jiné i proto, že v tomto případě nebude vyžadována jednomyslnost.

Českénoviny.cz - Nález nejstarších pozemních staveb v Chorvatsku

Slavonski Brod (Chorvatsko) - Archeologové objevili v Chorvatsku dosud nejstarší pozůstatky povrchových staveb v zemi. Podle vědců jde o senzační objev, který vůbec poprvé dokládá existenci takových budov na území dnešního Chorvatska před 8000 tisíci lety, napsal zpravodajský server javno.com.

Objev vědci učinili v lokalitě Galovo nedaleko Slavonského Brodu na východě země. Stavby leží v prostoru sedm krát sedm metrů.

Podle archeoložky Kornelije Minichreiterové, která se zabývala výzkumem takzvané starčevské kultury z pozdní doby kamenné (eneolit), se původně předpokládalo, že tyto objekty náleží do konečné fáze tohoto období. Nyní se však bude muset datování posunout o tisíce let dozadu, dodala.

Tým archeologů, který nález učinil, za posledních 12 let prozkoumal 3000 metrů čtverečních. Podle javno.com nalezl řadu cenných předmětů, které vědcům pomohou přiblížit život lidí v pozdní době kamenné.

Recenze: Jutarnji list

Jutarnji list je nejprodávanější deník v Chorvatsku vůbec. Existuje i jeho webová verze www.jutarnji.hr i mobilní verze m.jutarnji.hr. Přináší zpravodajství nejen z Chorvatska, ale i ze zahraničí. Bohužel či bohudík je celý v chorvatštině. Webová verze obsahuje tyto rubriky:

- Události
- Svět
- Černá kronika
- Zprávy ze Záhřebu (hlavní města Chorvatska)
- Zajímavosti
- Komentáře
- Magazín
- Nedělní Jutarnji
- Věda a technika
- Horoskop
- Sport
- Jutarnji 2
- Kultura
- Auto-moto
- Udržuj rytmus
- Dům a nemovitosti
- Žluté stránky

Jutarnji list nechybí ani na Facebooku. Udržuje provoz i RSS vysílání, takže v žádné čtečce nesmí chybět tento deník. Google, webové prohlížeče či mobilní telefony, umožňující tuto službu ulehčí a zrychlí přístup k informacím, ale ušetří i data, jestliže používáte mobilní internet. V době letních prázdnich se v Jutarnji listu můžete dočíst často o českých turistech v Chorvatsku, co způsobili, za čím stáli nebo třeba rady hotelníkům a hotelovému personálu.

iDnes.cz - Chorvatsko vybírá absurdně nízké daně, novinář musel zaplatit 3,5 halíře

Jako ve špatném filmu si připadal chorvatský novinář, když otevřel dopis od finančního úřadu. Daňoví úředníci totiž Zorana Oljače upomínali o zaplacení daně z příjmu ve výši jedna lipa, tedy asi 3,5 halíře.

Sedmatřicetiletý redaktor místního rozhlasu v západochorvatské Pule nejprve nechtěl věřit svým očím. Pak se ale s dopisem smířil a vypravil se na poštu daň zaplatit.

Na poštovní přepážce ale nevšední částkou, která byla napsaná na složence, ohromil poštovního úředníka, který to považoval za vtip.

Podle deníku Croatian Times se finanční úřady snaží během recese vybírat i ty nejmenší částky, které lidé na daních dluží. S tím souhlasí i Oljača.

"Vypadá to, že krize donutila ministerstvo financí starat se o každý drobák. Stálo mě to 500krát víc, než co jsem opravdu dlužil," řekl Oljača nevěřícně deníku Vecernji List.

"Opravdu úsměvný případ fungování chorvatského finančního úřadu. 5 kun na zaplacení 1 lipy je sice směšné a drahé, ale je to levnější než, kdyby dlužnou částku dotyčný vůbec nezaplatil a finační úřad by po něm chtěl po letech několikanásobnou částku.

Petar Kočić - Jezevec před soudem

David Štrbac, mazaný vesničan, který přijde k rakousko-uherskému soudu obvinit jezevce, že mu sežral kukuřici, bosenský pedant našeho Švejka, hlavní postava úsměvné povídky patří už 100 let k nejpopulárnějším hrdinům jihoslovanských literatur. Štrbac – vězěn, který si v žaláři uspořádává cvičné přelíčení, aby se tak připravil na utkání se skutečnými soudci, dodnes žije v podvědomí jihoslovanských čtenářů, zejména pak divadelního publika, nejen jako rázovitý, potulný, chytračící venkovan, vysmívající se c.k. mocipánům, jejich byrokracii a soudnictví, ale především jako postava zosobňující porobený a živořící bosensko-hercegovský lid, symbolizující jeho vzdor a revoltu.

Ukázka:

Kdo upřímně a vášnivě miluje pravdu, svobodu a vlast, ten je svobodný a neohrožený jako Bůh i přehlížený a hladový jako pes.
P. Kočić

DAVID Dobrýtro přeju uctivě, céká vašnospání!…Ale kuš, Davide, hubo nevymáchaná! Vrazíš sem jak prase do dřevníku…Copak nevidíš, že páni pracujou? Jenom se pěkně opři o zeď a počkej. ( K jezevci ) Tak vidíš, ty lumpe zlodějská, konečně ses dostal, kam patříš! Tady si kukuřičky ani nelízneš, na to vem jed, ale zato tady mají něco jinačího. Palakrafy tu mají, milánku, fůru palakrafů, těch nejmastnějších a nejtuplovanějších palakrafů. Jářku teďka je s tebou nadosmrti ámen, ty jezane ježatá! Sežrat mi jen tak políčko kukuřice, a nebrnknout při tom o palakraf, jó to by musel pámbu na obě oči oslepnout!
SOUDCE Kdo je to?
DAVID Dobrýtro přeju uctivě, velepotento céká vašnospáni! Nejponíženější služebníček!…Jářku ale copak je to za stavení, že tu člověka nikdo pokřesťansku nepozdraví?
SOUDCE Kuš, choloto!
DAVID Kuš, holoto! Jo, to přijde člověku lehko na jazyk, to já znám. Jenže jářku, tak se mně jaksi nezdá, že by měl takhle mluvit tento, abych řekl, ouředník od císařpána.
SOUDCE Cože? Snad mě nechceš poučovat?
DAVID Ale to pámbu chraň! Taková věc by mě ve snu nenapadla…

Petar Kočić – povídkář a zastánce národní identity

Petar Kočić – povídkář a zastánce národní identity
(29.6.1877 ve Stričićích u Banjaluky – 27.8.1916 v Bělehradě)

Pocházel z rodiny venkovského popa. Studoval gymnázium v Sarajevě a v Bělehradě. V roce 1899 začal studovat slavistiku na vídeňské univerzitě. V té době vstoupil do podvědomí jihoslovanské kulturní veřejnosti jako literát. Ve své veřejné politické činnosti, na stránkách časopisů, které řídil (Otadžbina, Rozvitak), i ve své původní tvorbě bojoval za národní osvobození a státní samostatnost Bosny a Hercegoviny i za sociální a politická práva bosensko-hercegovských rolníků a dělníků. Za svůj postoj byl rakousko-uherskými úřady šikanován z místa na místo, policejně stíhán a vězněn. Zemřel předčasně na těžkou duševní chorobu.
O tom, proč se zde zmiňuji o zastánci bosenských občanů je několik důvodů. Petar Kočić a každičký obyvatel BiH tehdy, když ke konci 19. století Rakousko – Uhersko schlamstlo půlku Balkánu se ani nemohli ozvat proti takové nespravedlnosti, jako anšlus k R-U. Předtím než Bosnu připojilo Rakousko-Uhersko ke svým državům, plánovala Bosna vytvořit autonomní stát, bohužel se jí to nepovedlo. Petar Kočić se ve svých satirických povídkách vysmívá rakouské byrokraci a mentalitě úředníků, zvláště soudců.
Jeho povídky, shrnuté do dvou knih (S planine i ispod planine, 1902, 1904,1905, Z hor a podhůří, a Jauci sa Zmijanja, 1910, Nářky ze Zminanje), znamenaly svérázný tvůřčí přínos jihoslovanským literaturám té doby. Kočićův smysl pro humor a sarkasmus, a zvláště vytříbený sluch pro živý dialog, patrný v celém jeho povídkovém díle, vynikl nejvíce v proslulé satiře Jazavac před sudom (1904, Jezevec před soudem) a Sudanija (1911, Souzení). Kočićovo dílo otevírá v oblasti bosensko-hercegovského písemnictví kapitolu modernejší realistické literatury.

U brzkého čtení se těší a už teď připravuje článek o Jezevci před soudem Karl Ditie von Beruf alias DT

10 vybraných nej balkánských mp3s pro týden 20.7. – 26.7.

1. Blizanci - Propadam Ti Lagano
2. Flamingosi – Lumperaj
3. Colonia - Fjaka
4. Ceca – Pile
5. Adee 2008 - Just simple mix
6. Bojan Tomovic - Ko to tamo peva (rmx by Adee)
7. Dj NuNo - For My People
8. 4YU - Dam di ri
9. Beovizija - 2007 - Betty Boop – Sama
10. Dj Krmak - Celo Selo Smrce Belo

Většina volně ke stažení na Nostalgija.com, Planetamuzike.com, Salihovic.net, Cakano.net nebo yucafe.com :-))

YU muzika na přání

Po dlouhé době se rozhodl udělat něco pro vás a přiblížit vám vzdálené. Vytvořil jsem seznam, opravdu obsáhlý seznam skladeb balkanské muziky, takže ted už opravdu není problém se v YU muzice vyznat. Ale věřte, že to byla makačka, takže to plís oceňte. Více informací včetně samotného seznamu skladeb naleznete na: http://karl.ditie.sweb.cz/index.php?dir=.%2FYU+4YU%2F

Dovidenja

Recenze: Nové regionální noviny

Na úřadech, v ochodních domech, knihovnách a dalších veřejných místech celkem ve 40 městech ČR se objevil nebo v některých objeví nový regionální týdeník Mladé fronty s názvem Sedmička. Tento týdeník začal vycházet i na Táborsku a získává se své čtenáře nejen cenou, která je úplně nulová, ale také článkama, které jsou pro místní zajímavé (např. problematika vypuštění, vyčištění od bahna a postavení výpusti u proslulé nádrže Jordán). Pracovníci týdeníku včetně redaktorů žádají všechny ti, co mají zajímavé články, postřehy, náměty, připomínky a další, aby jim e-mailově dali vědět.